V Českém domě v Paříži nebude chybět pivo ani chleba. Na úspěch sportovců budeme připravení, hlásí Konečná

Šéfujete Českému domu při olympiádě, co všechno by měl prezentovat?

Je to místo, kam mohou čeští i zahraniční fanoušci přijít. Má evokovat Českou republiku. Může se tam fandit českým i zahraničním sportovcům a někdy je tam i potkat. Říkáme tomu malé sportovni expo, protože tam prezentujeme Českou republiku. Ať už po stránce gastronomické nebo umělecké.

Jak se v Českém domě bude spojovat sport s kulturou?

Český dům chceme vždy trochu povýšit. Není to jen o sportu, ale chceme víc ukázat Českou republiku. Zrovna v Paříži chystáme pozvánku na výstavu, která se bude konat v českých centrech. Chceme to trochu přesáhnout a zakomponovat tam vše, co k životu patří.

Kde v Paříži bude umístěn Český dům?

Bude v parku de la Villette. Je to obrovský park, rozlohově o něco větší než pražská Stromovka. Nachází se na severovýchodě vnitřního okruhu Paříže. Park žije už nyní a to ještě neprobíhá olympiáda. Je to místo, kam chodí lidé běhat, dělají se tam pikniky, ale součástí je i science centrum. Vybrali jsme si prostor, který se jmenuje Cabaret Sauvage. Místo evokuje francouzský kabaret a má venkovní i vnitřní část.

Čtěte také

První plnohodnotná olympiáda. Každý fanoušek českého sportu musí jet do Paříže, vyzývá šéf olympijského výboru Jiří Kejval

Budovu jste si vybrali sami?

Francouzský olympijský výbor přišel s konceptem, že by chtěl spojit víc národních domů dohromady. Na minulých olympiádách byly domy rozeseté po celém olympijském městě. Teď chtějí vytvořit místo, kde se střetne víc olympijských domů. Máme celkem dobrou pověst ohledně organizace, takže už to budou téměř dva roky, kdy jsme byli poptáni francouzským olympijským výborem. Mohli jsme si tak projít celý prostor a vybrat si budovy, které byli k mání. Na první dobrou na nás atmosférou Francie dýchl Cabaret Sauvage, proto jsme si ho vybrali.

Úspěchy Českého domu

V roce 2012 a 2018 jste vyhráli v hodnocení národních domů. Co to znamená?

Vyhráli jsme pomyslnou zlatou medaili. Po domech chodí několik komisí, které se snaží zjistit, co je tam nejzajímavějšího. Vítězství pro nás byla obrovská pocta, ale zároveň i závazek.

Kromě jiného budete v Paříži nabízet i čepované pivo. Jak to bude probíhat?

Ano. K Českému domu samozřejmě patří i české pivo. S vínem bychom nosili dříví do lesa, ale v pivní kultuře jsme my dál, takže to určitě nabídneme. Letos bychom chtěli dát prostor craft pivovarům a ukázat, že to u nás není jen o velkých pivovarech. Nabídneme i nějaké speciály, které jsou ve světě hodně žádané. Všechny minipivovary se nám tam nevejdou, tak je budeme po čtyřech dnech vždy střídat.

Návštěvníci Českého domu se dočkají i čerstvého chleba, že?

Úplně je vítat chlebem a solí nebudeme. Od olympiády v Pchjongčchangu i díky požadavkům českých sportovců připravujeme klasický český chléb. Vozíme s sebou pekaře a jeho chleba „Karel“ je už nyní vyhlášený. Těšíme se na něj. Nabídneme ale nejen chleba, protože pekař umí i skvělé houstičky a další výrobky, takže si každý přijde na své. Kromě toho budeme mít určitě i teplou sekanou, uzené, možná i utopence.

Čtěte také

Českým sportovcům připravíme maximální servis, od nich požadujeme top výkony, říká šéf olympijské výpravy Doktor

V jakém stavu je Český dům teď?

Samotný prostor je takový, jaký jsme si před dvěma lety vybrali. Všechny plány a nápady vznikají u nás na papíře. Vše se začíná vyrábět. Na místě budeme mít jen sedm dní na to, abychom to přizpůsobili k našemu obrazu. Je to méně náročné, než dřív, protože před tím jsme byli hodně daleko, teď jsme jen tisíc kilometrů od Paříže. Zaletět si tam ráno a vrátit se večer není takový problém. Do Pchjongčchangu a Tokia to tak nešlo.

Mezinárodní spolupráce

Kolik národních domů bude v parku de la Villette?

I s naším domem by tam mělo být patnáct domů. Budou tam třeba Nizozemci, Brazilci, Kanaďané, Srbové nebo Portugalci. V obrovské fanzóně se bude olympiáda vysílat na velkoplošných obrazovkách. Blízko nás budou i Slováci, takže si budeme posílat mezi domy fanoušky, aby se propojili.

Nějaká spolupráce by měla proběhnout i se Slovinci..

Ano, určitě bychom byli rádi, kdyby třeba přišel do Českého domu Primož Roglič. Platí nepsané pravidlo, že si chceme půjčovat sportovce. Doufejme, že cyklisty Pogačara, Rogliče, ale třeba i basketbalistu Dončiće budeme mít možnost přivítat.

Jak složité je při olympiádě čekání na první medaili?

Když za nás na olympiádě střílela Kateřina Emmons, tak medaili vybojovala hned první den a najednou ze všech očekávání spadlo. Věříme, že letos to bude podobné, ne už s Katkou, ale v podání jiných českých střelců. Když se čeká dlouho, tak je tam vždy velká nervozita. Medaile ale vždy přijde.

Život dobrovolníka

Před olympijskými hrami, ale i během nich pracujete s hodně lidmi. Jak těžko se shánějí dobrovolníci pro vrcholnou akci?

Lidí, kteří mají zájem a chtějí dělat dobrovolníky ve sportu, je poměrně dost. Samozřejmě nás vždy limituje to, kde máme olympiádu. V Londýně to bylo jednodušší a na obrovský Český dům, který jsme tam měli, bylo k dispozici sto dobrovolníků. Před Paříží jsme vybírali ze sto padesáti osob a potřebujeme kolem čtyřiceti lidí, kteří s námi pojedou. Jednou z podmínek je, že by měli umět francouzsky, protože ve Francii to je s angličtinou složitější. Za lidi, kteří jsou s námi, jsme rádi. Jsou součástí týmu.

Jak dlouho dopředu tým dobrovolníků vybíráte?

Nábory začaly na konci minulého roku a v lednu, únoru jsme se chtěli se všemi osobně potkat. Dát dohromady partu lidí, která se nezná a má spolu v Paříži strávit dvacet dní v mnohdy hodně těžkých psychických a fyzických podmínkách, není jednoduché.  Proto už po letech víme, co potřebujeme. Se všemi jsme dělali osobní pohovory.

Na co se jich tak při pohovorech ptáte?

Jak jsou zvyklí na bydlení mimo Českou republiku. Jak často cestují a jestli mají ke sportu speciální vztah. Jsou to všechno ukazatele, které jsou pro nás důležité.

Jak vypadá běžný den v Českém domě při olympijských hrách?

Začíná už brzo ráno poradou, kdy si řekneme, co se zatím povedlo a co nás konkrétní den čeká. Většinou se to odvíjí podle programu samotné olympiády. Kromě sledování startu českých sportovců, máme vytipovány i disciplíny, ve kterých by mohly padnout olympijské rekordy.

Pak se řeší všechny ostatní věci podobně jako na každém menším festivalu. Hlídáme, aby byl dostatek kelímků na pivo, ale také se snažíme udržovat pořádek. Když se během odpoledne nebo večera zadaří českým sportovcům vybojovat medaili, tak se program řídí minutově. Každý sportovec chodí automaticky na doping, což nám může program hodně posunout. Plní si i mediální povinnosti v mixzóně, na což musíme být připravení. Reagujeme ad hoc. Je to hodně o improvizaci, protože nevíme, kdy nám jaký sportovec přinese medaili.

Kolik toho za sedmnáct dní olympiády naspíte?

Vždy říkám, že je potřeba najet na olympijský mód. Záleží, jak to vše funguje a běží, ale většinou je to tak čtyři až pět hodin. Energii dočerpáváme až se z olympiády vrátíme. Na druhou stranu nás při akce drží hodně nad vodou adrenalin.

Na olympiádě v Sydney 2000 jste byla jako studentka mezi dobrovolníky v Českém domě. Jak vám tato zkušenost pomáhá v současné profesi?

Tenkrát jsem tam žila a studovala. Jelikož mám vystudovanou Fakultu tělesné výchovy a sportu, tak mi přišlo celkem na místě zůstat v Sydney až do olympiády a být nějakým způsobem nápomocná. Tehdy jsem perfektně znala město. Přihlásila jsem se Českému olympijskému výboru jako dobrovolník, zda nechtějí pomoci. Slovo dalo slovo a byla to první olympiáda, kdy jsem přišla do styku s celou mašinérii a pochopila, jak to všechno funguje.

Příprava na Milán

Příští zimní olympijské hry budou v Miláně a Cortině. Jak bude složitá logistika Českého domu, když bude vrcholná akce rozprostřená po celé severní Itálii?

Není to jednoduché. Nechceme ochudit žádného ze sportovců, kteří budou v horách. Rozhodli jsme se ale, že dům bude v Miláně. Jde i o to, že tam budeme mít ženský i mužský hokejový tým, takže v Miláně bude nejvíc fanoušků. Pro sportovce v horách ale také něco plánujeme.

Na přípravách pro rok 2026 budete pracovat až po skončení olympiády v Paříži?

Už teď na tom pracujeme. Máme ale výhodu, že to je v Evropě a stejném časovém pásmu. Už máme pár tipů, kde umístit Český dům, ale to hlavní jednání začne až po Paříži.

Čtěte také

Důležitá je vzdálenost od olympijské vesnice, říká při výběru ubytování v Paříži šéf výpravy Doktor

Jaký vztah má Český dům v Paříži s olympijskými festivaly v Česku?

Spolupracujeme hodně. První olympijský festival byl v roce 2014 – Soči Letná. Tehdy jsme chtěli přenést atmosféru olympiády do České republiky. Je to projekt, který vznikl u nás, ale rozšířil se po celém světě. Mezinárodní olympijský výbor podporuje státy, aby dělaly něco podobného. Chceme, aby děti si zamilovaly sport. Proto i sportovní svazy jsou součástí festivalů a hledají nové naděje.

Kde bude v Česku olympijský festival?

U jezera Most. Je to nádherně čisté jezero a také tak trochu zapomenuté místo. Cílem je, aby lidé našli kouzlo této lokality. Prim tam budou hrát hodně vodní sporty, třeba veslování hodně pojede.

Po velkých přípravách na olympiádu v Tokiu, která nakonec byla bez diváků, se nyní asi hodně těšíte na plnohodnotnou akci, že?

Covid nám rozjetý vlak úspěchů s Českým domem zabrzdil nebo dokonce i zastavil. Vše už jsem tehdy měli připravené. Kontejnery se poslaly do Japonska, protože muselo být vše s předstihem. Během pár dnů ale bylo vše posunuto o rok a žádný Český dům být nemohl, protože to bylo bez fanoušků. Veškerou energii, kterou jsme do toho investovali, jsme museli zabalit a zakonzervovat na Paříž.

Tíží vás nějak bezpečnostní hrozby?

Rezonuje to hodně. Paříž je město, kde se občas stane nějaká nepříjemná věc. Francouzi tvrdí, že jsou připravení, protože s tím mají zkušenost. Povolají pětačtyřicet tisíc vojáků, policistů a všech bezpečnostních složek. I při vstupu do Českého domu budou kontroly. Máme zpoplatněný vstup, abychom mohli evidovat případné nezvané hosty.

Jaké sporty jsou podle vás nejtěžší?

Obdivuji všechny sportovce, kteří se na olympiádu dostanou. Mě se to jako sportovci nepovedlo, tak alespoň bafuňařím. (smích) Sportovci se připravují čtyři roky na to, aby uspěli právě na té vrcholné akci.

Na place|foto:Aleš Vavřík, Shutterstock